Co jsou specifické poruchy učení (SPU)

Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci CNS. I když se porucha učení může vyskytnout souběžně s jinými formami postižení (jako např. smyslové vady, mentální retardace, sociální a emocionální poruchy), nebo souběžně s jinými vlivy prostředí (např. kulturní zvláštnosti, nedostatečná nebo nevhodná výuka, psychogenní činitele), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů.

Přibližně 1 – 2 % jedinců z běžné populace dětí a mládeže je v naší zemi v průběhu výchovně vzdělávacího procesu znevýhodněno specifickými poruchami učení. Tyto poruchy činí obtíže při osvojování učiva běžnými výukovými metodami, přestože dítě má přiměřenou inteligenci a dostatečně podnětné prostředí. Poruchami učení jsou častěji postiženi chlapci, protože celkové zrání mozkové tkáně probíhá rychleji u dívek než u chlapců a je i dříve skončeno.

K nejčastěji se vyskytujícím poruchám náleží:

Dyslexie – porucha projevující se neschopností naučit se číst běžně používanými výukovými metodami. Při dyslexii se nejčastěji objevují tyto chyby: dvojí čtení – dítě si přečte slovo po hláskách pro sebe a potom jej vysloví nahlas, záměny písmen, vynechávání, přidávání, přesmykování písmen, ulpívání na slabikách, přerývané slabikování, obtíže při čtení slov se souhláskovými shluky, domýšlení textu, čtení bez porozumění.

Dysgrafie – projevuje se výraznými obtížemi v osvojování psaní tj. při učení se tvarům jednotlivých písmen anebo celkovou nápadnou formální neobratností písemného projevu. Je porušena koordinace jemné a hrubé motoriky, zrakového vnímání, kinestéze (polohocit, pohybocit). Poruchy psaní se projeví křečovitým sevřením psacího náčiní a nesprávným úchopem.

Dysortografie – je charakterizována nápadnými nebo i nesmyslnými pravopisnými chybami plynoucí z neschopnosti aplikovat třeba i dobře osvojená pravopisná pravidla v důsledku poruchy příslušných funkcí (např. sluchového a zrakového vnímání, poruchy vnímání a reprodukce rytmu, vývoje grafomotoriky a poruchy řeči). Chybí cit pro jazyk. Mezi specifické dysortografické chyby patří: nerozlišování krátkých a dlouhých samohlásek, slabik dy – di, ty – ti, ny – ni, sykavek c – s – z, č – š – ž, vynechávání a přesmykování slabik či písmen, nedodržení hranice slov v písmu – žák píše dvě i více slov dohromady.

Dyskalkulie – porucha schopnosti operovat s číselnými symboly. Obtíže se projevují s orientací v číselné řadě, záměně pořadí číslic, řádů a prostorové orientaci. Bývá postiženo zrakové a sluchové vnímání, prostorová a pravolevá orientace, vnímání a reprodukce rytmu.

Dyspinxie – porucha kresebného projevu. Obtíže se projevují nízkou úrovní kresebného projevu, neobratností v držení tužky. Dítě nedovede převést svou trojrozměrnou představu na plochu papíru.

Neverbální poruchy učení – mluví se o nich v souvislosti s dyskalkuliemi a získanými akalkuliemi. Pro neverbální poruchy učení je nejobvyklejší visuoprostorová akalkulie, kdy je porušena představa lineární, plošná, prostorová. U dětí s touto poruchou je vývoj řeči dobrý, slovní testy jsou v normě. Užití řeči je však necitlivé a sociálně nepřiměřené. V praxi to znamená, že nerozumí slovním hříčkám, uniká jim vtip, nechápou metafory a nemají smysl pro humor. Obtíže se projeví v geometrii, kolektivních míčových hrách – dítě je ze hry vylučováno, neví, kde stojí, překáží. V oblasti morální se jeví jako nevyspělé, nedokáže interpretovat výrazy obličeje a gest.

Dysmuzie – je porucha hudebních schopností, rozlišení melodie, rytmu.

Hyperlexie – je to mimořádná schopnost naučit se číst při nedostačující inteligenci (pod úrovní školní vzdělavatelnosti). Patří sem i děti, které ovládají čtení již v raném věku.

U dětí se objevují specifické poruchy řeči:

Artikulační neobratnost – je to vada řeči, kdy dítě umí správně tvořit jednotlivé hlásky i celá slova, artikulace je však namáhavá a těžkopádná, někdy obtížně srozumitelná. Jde o neschopnost složitější koordinace artikulačních pohybů.

Specifické asimilace – jsou poruchy řeči, kdy dítě ulpívá na jednom artikulačním stereotypu a není je schopno plynule obměňovat jiným. Nemohou vyslovit artikulačně nebo zvukově blízké hlásky – např. u sykavek a dvojic tvrdých a měkkých slabik. Artikulační neobratnost a specifické asimilace můžeme považovat za specifické až po předpokládaném ukončení řeči. Vždy jsou tyto obtíže provázeny dysortografií.

Na původu specifických poruch učení se více jak ve dvou třetinách podílí lehké mozkové dysfunkce (LMD), ať samy (cca 50%) nebo společně s dědičností (cca 20%). Třetí skupinu tvoří dědičnost společně s drobnými mozkovými poškozeními. 15% dětí spadá etiologické kategorie neurotické. Právě proto, že tak vysoké procento dětí s SPU je diagnostikováno na podkladě LMD, je spojována LMD se SPU. Jak poznáme syndrom LMD? Prvními příznaky jsou nápadná nesoustředěnost, živost, psychomotorický neklid, nestálost a roztěkanost a nedostatečná koordinovanost pohybů. Jsou porušeny stejné funkce vnímání – sluchové, zrakové, prostorové orientace, pravolevé orientace, vnímání a ovládání tělesného schématu. Proto při reedukaci LMD a SPU se kombinují a uplatňují podobná cvičení. SPU zasahují nejen do školního věku, ale přetrvávají až do dospělosti. Je to důležitá poznámka, a to z hlediska výchovně – vzdělávacího i budoucího profesního zaměření.

V případě, že dítě chodí do běžné základní školy a jsou u něj diagnostikovány SPU či LMD dochází rodiče s dítětem pravidelně do pedagogicko – psychologické poradny, logopedické ambulance nebo do speciálně – pedagogického centra, kde pod vedením psychologa či speciálního pedagoga provádějí nápravná cvičení. Podmínkou úspěchu je vytvoření pozitivní atmosféry v domácím prostředí a zásada pravidelnosti cvičení. Pro děti se závažnějšími stupni poruchy je nejvhodnějším opatřením zařazení do specializované třídy, kterou vede speciální pedagog a kde je maximální počet žáků ve třídě 12. Důležitou informací je, že děti, u kterých byla diagnostikována dyslexie či dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů hodnoceny z mateřského jazyka i jiných jazyků slovně.

Upozornění!
U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií platí totéž pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. A ještě jedna důležitá informace pro rodiče. V kompetenci ředitele školy je, aby pro dítě se SPU byl vypracován individuální výukový plán. Tento postup se uplatňuje na základní a střední škole. Děti mohou být osvobozeny od přijímacích zkoušek na střední školy z mateřského jazyka a jiných jazyků, přičemž budou posuzovány, jakoby tuto zkoušku úspěšně složily. Podrobnější informace můžete nalézt v Pokynech MŠMT ČR o zajištění péče o děti se SPU na ZŠ.
Zdroj: http://www.jablko.cz/SPU/SPU/SPU_2.htm
img/budova.jpg          
Speciálně pedagogické centrum
Trutnov
          Pro koho jsme určeni?
Děti a žáky:
  • s mentálním postižením
  • s poruchami autistického spektra
  • se závažnými vadami řeči